Souhrnný sborník Veletrhu nápadů učitelů fyziky

O příspěvku

PDF ke stažení

Vochozka V., Tesař J.

Abstrakt

Příspěvek seznamuje čtenáře s třemi úlohami, ve kterých je použita videoanalýza k získání dat z měření. První část příspěvku porovnává metodu měření koeficientu útlumu pružiny pomocí videanalýzy v TRACKERU a optické závory s programem Phywe Cobra 3. Analýza matematického kyvadla představuje úlohu s velkou dobou trvání, kde Tracker automaticky vyhodnotí celý experiment. Následující část nastiňuje měření koeficientu útlumu v U-trubici a je komplexním vyhodnocením celého experimentu pomocí softwaru TRACKER.

Videoanalýza v typických příkladech

Videoanalýzu při měření fyzikálních veličin lze s úspěchem použít v mnoha případech. Ze zkušenosti lze nalézt následující obecná vymezení této metody měření:

a) Děj probíhá velice rychle a je běžným okem nezaznamenatelný.

b) Experiment s dlouhou dobou trvání s velmi malými postupnými změnami.

c) Pokus bez možnosti jiného vyhodnocení dat s dostatečnou přesností.

Všechny tři výše uvedené obecné případy využití videoanalýzy budou následně ukázány na konkrétních měřeních, jak probíhají ve fyzikálním praktiku na katedře aplikované fyziky a technické výchovy na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Koeficient útlumu pružiny

Ve fyzikálním praktiku je jednou ze základních úloh měření tuhosti pružiny a jejího koeficientu útlumu. Pro určení tuhosti používáme statistickou metodu, při které sledujeme relativní prodloužení po zatížení, resp. dynamickou, při které vycházíme ze změny délky periody. Pro zjištění tuhosti lze také využít videozáznam s následnou videoanalýzou. Takto získané hodnoty pro obě popsané metody lze považovat za přesnější vzhledem k tomu, že z videozáznamu lze po kalibraci získat velmi přesné hodnoty délky, resp. času.

Pro zjištění koeficientu útlumu je třeba již použít sofistikovanější zařízení. V praktiku se jedná o systém Phywe Cobra 3 či videokameru s analýzou v Trackeru.

Phywe Cobra 3

Pružina je uchycena na stojanu s dostatečnou tuhostí, aby při větším zatížení nedocházelo k jeho prohnutí. Na spodní konec pružiny je připevněn jutový provázek, který je spojen se závažím o určité hmotnosti. Provázek prochází drážkou kolečka upevněného v ose otáčení. Kolečko je děrováno a při otáčení přerušuje signál v optické závoře. Informace ze závory jsou přenášeny do čidla Cobra 3 a následně interpretovány softwarem v počítači.

Měření amplitudy je určeno otočením kolečka, které je snímáno optickou závorou (Obrázek 1).

Program online vykresluje graf závislosti amplitudy na čase. Největší slabinou celého experimentu je nedokonalé přenesení pohybu provázku na kolečko. V ideálním případě by mezi kolečkem a provázkem muselo být dokonalé smykové tření a v místě otáčení osy kolečka naopak nulové valivý odpor. Mimo nedokonalého tření mezi provázkem a kolečkem, také můžeme pozorovat pohyb zatěžkaného provázku i do jiného než svislého směru. Samozřejmě s větší hmotností závaží lze tento problém částečně eliminovat.

Při měření pomocí Cobry 3 byl získán koeficient útlumu b = 0,1196 s^-1 a zároveň vykreslen graf závislosti amplitudy na čase (graf 1), kde je zřejmé její postupné zmenšování.

Program umí z vypočteného koeficientu útlumu b vymodelovat křivku (graf 2) a také současně zobrazit a porovnat naměřenu a vypočtenou křivku (graf 3).

Tracker

Sestavení experimentu při videoanalýze je obdobné, pouze se na provázek připevní barevná lepenka o tvaru obdélníku (Obrázek 2). Videokamera je umístěna na stativ ve vzdálenosti 50 cm od pohybující se ho tělesa. Na pozadí musíme umísit kalibrační stupnici, která je nutná pro přesné určení délek v měřeném experimentu. Po nahrání ukázky do PC je záznam vyhodnocen pomocí programu Tracker.

Program umí vypočítat koeficient útlumu i vykreslit graf. Rozdíl mezi automatickým vyhodnocováním (program sleduje přesně definovaný bod a v každém kroku = snímku zaznamenává jeho polohu) či ručním sledováním (snímek po snímku může uživatel umisťovat polohu bodu nebo sledovat jen amplitudu) nedochází k rozdílným výsledkům, oba způsoby lze považovat za rovnocenné.

Na obrázku 3 je zobrazen grafický záznam tlumených kmitů pružiny pořízený pomocí videoanalýzy v programu Tracker.

Z uvedeného grafu lze potom určit další veličiny jako je perioda, tuhost pružiny, velikost okamžité výchylky a amplitudy. Porovnáme-li naměřené a vypočtené hodnoty při stejném uspořádání experimentu pro oba způsoby měření zjistíme, že se od sebe téměř neliší (viz tabulka č. 1). Ovšem efektivita měření a možnost opakovaného vyhodnocování z jedné videosekvence hovoří ve prospěch této metody.

Koeficient útlumu matematického kyvadla

Za matematické kyvadlo lze považovat kyvadlo s velice malým koeficientem útlumu. Při rozkmitu do 5° platí známé rovnice a kyvadlo kmitá beze změny velikosti maximálního vychýlení (amplitudy) po dlouhou dobu. Pro výpočet koeficientu útlumu b je tak nutné získat velké množství dat, a ta poté vyhodnotit.

Kyvadlo o známé délce l pevně spojíme se stojanem a umístíme před jednobarevné pozadí. Závaží na spodním konci kyvadla barevně odlišíme. Kameru dáme do dostatečné vzdálenosti a spustíme záznam společně s uvedením kyvadla do pohybu (Obrázek 4). Až do úplného zastavení kmitání necháme kamerou automaticky sledovat koncový bod. Následně pomocí programu Tracker vyhodnotíme graf a vypočteme hledanou veličinu, tj. koeficient útlumu.

Během snímání experimentu je nejdůležitější hlídat, v jaké ose se koncový bod pohybuje a zda nedošlo k jeho stočení do jiné roviny. V takovém případě by byly zaznamenány hodnoty, které by byly chybné.

Obrázek 5 ukazuje počátek grafu při snímání pohybu konce kyvadla automatickým krokováním.

Pokud necháme dostatečně dlouhou dobu vyhodnocovat Trackerem pohyb kyvadla, získáme graf (obrázek 6) z kterého můžeme vyčíst velmi malé tlumení a předpokládat velmi malý koeficient útlumu.

Získaná data lze exportovat například do Microsoft Excelu nebo rovnou analyzovat v Trackeru. Pro matematické kyvadlo o délce l = 0,6 m byl vypočten koeficient útlumu b = 0,001968402 s^-1.

Koeficient útlumu vodního sloupce v U-trubici

Tato úloha byla popsána na 13. Veletrhu nápadů učitelů fyziky [1]. Ukažme si její inovaci, spočívající ve vyhodnocení kmitání vodního sloupce v U-trubici pomocí videoanalýzy v programu Tracker. V samotném provádění úlohy nedochází k zásadním změnám, jedná se pouze o zpřesnění měření a zautomatizování získávání hodnot (Obrázek 7). Při konkrétním měření v praktiku provádějí studenti obě metody, aby získali potřebné měřicí návyky a také mohli porovnat hodnoty získané oběma metodami.

Naplníme-li U-trubici přibližně do poloviny její výšky vodou a pomalým fouknutím docílíme porušení rovnováhy v U-trubici, dojde k rozkmitání vodního sloupce. Tento pohyb se však v důsledku tření kapaliny o stěnu trubice velmi rychle utlumí a v podstatě není možné provést dostatečně přesné měření jeho parametrů. Proto je nutné do vody přidat trochu saponátu, abychom snížili tření kapaliny o stěny trubice a docílili menšího útlumu. [1]

Důvodem pro vyhodnocování pomocí videoanalýzy byla především nepřesnost klasického měření. Vzhledem k rychlosti pohybu kmitajícího vodního sloupce je zaznamenání jednotlivých amplitud zatíženo velkou subjektivní chybou. Oproti původnímu odhadnutí maximální výchylky pomocí oka a označení fixem přímo na sklo trubice – lze nyní s velkou přesností zaznamenat polohu bodu v programu Tracker. Při frekvenci snímání 25 snímků za1sekundu, získáváme měřené hodnoty okamžité výchylky každé 0,04 s, což je vzhledem k reakci lidského zraku cca desetinásobná přesnost.

Pro lepší snímání pomocí automatického vyhodnocování byl na vodní hladinu umístěn rybářský splávek (Obrázek 8), který se pohybuje s vodním sloupcem, aniž by ovlivňoval jeho pohyb. Hodnoty automatického a ručního vyhodnocení stejně jako v úloze s pružinou nejsou odlišné (Tabulka 2).

Na obrázku 9 můžeme pozorovat záznam tlumených kmitů pružiny pořízený pomocí automatické videoanalýzy v programu Tracker.

Při ručním vyhodnocování sledujeme pouze maximální výchylky. Průběh závislosti amplitudy na čase při stejném objemu kapaliny ale s jinou počáteční výchylkou zobrazuje obrázek 10.

Závěr

V článku jsou nastíněny možnosti využití videoanalýzy při měření koeficientu útlumu na různých oscilátorech, jak jsou měřeny ve fyzikálním praktiku na KAFT Pedagogické fakulty JU České Budějovice. Hodnoty získané videoanalýzou jsou porovnávány s jinými metodami a ukazují, že tato metoda poskytuje srovnatelnou přesnost.

Největší předností této metody je její atraktivnost z hlediska motivace studentů k vyhodnocování fyzikálního měření. Na rozdíl od klasického vyhodnocování měřených úloh, vyhodnocování pomocí Trackeru provádějí studenti s větším zájmem a zaujetím. Vzhledem k jednoduchosti této metody je možné ji využít i v rámci semináře z fyziky pro vybrané žáky středních škol.

Literatura

[1] TESAŘ, Jiří; BARTOŠ, Petr: Kmitavý pohyb trochu jinak; in: Veletrh nápadů učitelů fyziky 13. (Sborník z konference s mezinárodní účastí - editor K. Rauner), Západočeská univerzita Plzeň 2008, s. 221 - 225, ISBN 978-80-7043-728-5

[2] HALLIDAY, David; RESNICK, Robert; WALKER Jearl: Fyzika-Vysokoškolská učebnice obecné fyziky. 1. vyd. Brno: VUTIUM, 2000, s. 423-424. sv. 1. ISBN 80-214-1868-0

[3]  VOCHOZKA, Vladimír: Studium tlumených kmitů vodního sloupce. Interní studijní text. České Budějovice: Katedra aplikované fyziky a technické výchovy, Fakulta pedagogická, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013 [cit. 2013-07-29].

[4]  Tracker Video Analysis and Modeling Tool for Physics Education. BROWN, Douglas. What is Tracker?: Tracker Features [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.cabrillo.edu/~dbrown/tracker/