O příspěvku

Tématické zařazení

Klíčová slova

Použití

  • SŠ/VŠ

Pomůcky

  • S běžným vybavením kabinetu
PDF ke stažení

Pouťový balónek v hodinách fyziky

Kielbusová Z.

Příspěvek ukáže několik zajímavých využití pouťových balónků v hodinách fyziky.

Pouťové balónky jsou ideální učební pomůckou, levnou a snadno dostupnou, protože ji koupíte v každém hračkářství. Pouťové balónky uplatníme nejen při vysvětlování mechaniky a dynamiky plynů, ale také akustiky, mechaniky tuhého tělesa, elektrostatiky a dokonce i molekulové fyziky.

Původně jsem vystudovala učitelství s aprobací fyzika-chemie, nemohu si proto odpustit zařazení několika experimentů s mezioborovými vazbami.

 

Jak chemickou cestou připravit přetlak

Pomůcky:

pouťový balónek, skleněná láhev, jedlá soda (NaHCO3), ocet (CH3COOH), menší kádinka

Provedení:

Připravíme si pouťový balónek, abychom ho měli ihned po ruce. Na dno skleněné láhve vysypeme jedlou sodu (NaHCO3), cca 1–2 čajové lžičky. Otevřeme ocet a nalijeme jej na tuto jedlou sodu a okamžitě navlékneme balónek na hrdlo skleněné láhve. Balónek se začne rychle nafukovat.

Vysvětlení:

Chemickou reakcí jedlé sody a octu dojde ke vzniku octanu sodného a velkého množství oxidu uhličitého:

NaHCO3 + CH3COOH → CO2 + CH3COONa + H2O

Pří vývoji oxidu uhličitého se zvyšuje uvnitř láhve tlak, který nafukuje pouťový balónek. Tlak uvnitř láhve je větší než tlak atmosférický.

Obr. 1 Průběh experimentu

Obr. 1 Průběh experimentu

Jak vytvořit podtlak chemickou cestou

Pomůcky

pouťový balónek, sklenička, 20 % roztok NaOH, sifonová láhev s CO2

Provedení:

Do prázdné sifonové láhve vypustíme bombičku se stlačeným CO2. Na dno skleničky umístíme 1–2 cm 20 % roztoku hydroxidu sodného (NaOH) a na něj napustíme ze sifonové láhve oxid uhličitý (CO2). Nafouknutý pouťový balónek přitiskneme k hrdlu skleničky a jemně jí potřásáme. Stěna balónku se „vcucne“ do skleničky. Zvedneme-li balónek, zvedneme i přisátou skleničku. Pomalu pustíme skleničku, ta zůstane viset na balónku.

Vysvětlení:

Reakcí oxidu uhličitého s hydroxidem sodným vznikne soda.

2NaOH + CO2 → Na2CO3 + H2O

Touto reakcí se snížilo množství CO2 ve sklenici oproti začátku experimentu. Tlak uvnitř skleničky je nižší než vnější (atmosférický) tlak a proto sklenička drží na balónku.

Obr. 2 Podtlak ve skleničce

Obr. 2 Podtlak ve skleničce

Kdo s koho

Pomůcky:

2 stejné pouťové balónky, zápalky nebo zapalovač, svíčky, voda

Provedení:

Jeden balónek nafoukneme a zauzlujeme jej. Do druhého balónku nalijeme trochu vody a nafoukneme jej tak, aby byl stejně veliký jako první balónek. Oba balónky umístíme nad plamen svíčky. Po malé chvíli jeden z balónků praskne.

Vysvětlení:

Praskl pouťový balónek, který byl pouze nafouklý a neobsahoval vodu, protože část balónku, která se nacházela těsně nad svíčku, se propálila. Balónek, který obsahoval trochu vody, nepraskl, protože voda odebírala teplo z blány balónku a ta se neohřála na dostatečnou teplotu, aby se propálila. Z vnějšku je balónek zahříván, ale zvnitřku je ochlazován vodou.

Obr. 3 Nehořlavý balónek

Obr. 3 Nehořlavý balónek

Zahrajeme si na Popelku

Pomůcky:

pouťový balónek, hrubší sůl, pepř, talířek, papírový kapesník nebo kousek kožešiny

Provedení:

Na talířek nasypeme hrubší sůl společně s pepřem a promícháme. Pouťový balónek nafoukneme a zavážeme. Elektrujeme nafouknutý balónek papírovým kapesníkem nebo kouskem kožešiny. Zelektrovaný balónek přiblížíme k talířku se směsí soli a pepře. Částečky pepře jsou přitahovány k zelektrovanému balónku. Na talířku nám po chvilce zbude pouze hrubší sůl.

Vysvětlení:

Elektrovaný balónek má kladný náboj a přitáhne k sobě lehoučké částečky pepře snáze než částečky soli.

Obr. 4 Pepř na balónku

Obr. 4 Pepř na balónku

Balónky a tekutý dusík

Pomůcky:

pouťové balónky, Dewarova nádoba s tekutým dusíkem, chemické kleště, nerezová podložka, nádoba na tekutý dusík

Provedení:

Pouťové balónky nafoukneme a položíme na nerezovou podložku. Tekutý dusík nalijeme do připravené polystyrénové nádoby. Jednotlivé balónky postupně noříme do tekutého dusíku. Po chvíli je pomocí chemických kleští postupně vyjímáme zpět a pozorujeme, že jsou úplně splasklé.

Vysvětlení:

Tekutý dusík má teplotu –196 °C. Vložením nafouknutého pouťového balónku do tekutého dusíku jej prudce zchladíme a objem vzduchu uvnitř pouťového balónku se prudce zmenší.

Obr. 5 Vyndávaní balónků z tekutého dusíku

Obr. 5 Vyndávaní balónků z tekutého dusíku

Tipy:

Tento experiment můžeme provést jako malé kouzlo. Ponoříme do nádoby s tekutým dusíkem několik balónků předem v ústraní kabinetu. Při vlastní prezentaci experimentu před žáky ponoříme do nádoby jeden či dva balónky. Jejich otevřená ústa jsou nám největší odměnou, když pak z nádoby taháme balónky jako králíky z klobouku.

Hezká hračka nakonec

U experimentů s pouťovými balónky si ještě dovolím poukázat na jednu velice pěknou hračku, která se jmenuje FunHeliBalloon. Jedná se o vrtulku, poháněnou vzduchem unikajícím z balónku. Součástí hračky je frkačka, kterou unikající vzduch rozeznívá. Zní legračně a je schopna vyletět do výše sedmi metrů.

Na úplný závěr ještě poznamenám, že experimenty uvedené v tomto článku (prezentované na veletrhu) jsou pouze výběrem z mnoha, které ve svých hodinách používám. Soustavně se snažím o to, aby se výuka fyziky stala zábavnější a atraktivnější pro učitele i žáky.

Obr. 6 Hračka

Obr. 6 Hračka

Literatura

[1] KIELBUSOVÁ, Zdeňka. Motivace a aktivizace žáků ve výuce fyziky – Experimenty s plyny. Plzeň, 2009. 180 s. Rigorózní práce. Západočeská univerzita v Plzni, FPE, katedra obecné fyziky.