Souhrnný sborník Veletrhu nápadů učitelů fyziky

O příspěvku

PDF ke stažení

Trna J.

Abstrakt

Lidské ruce mohou sloužit jako učební pomůcka ve výuce fyziky a přírodovědy. S využitím rukou můžeme indikovat vlastnosti látek, odhadovat hodnoty veličin, měřit veličiny, demonstrovat fyzikální i mezioborové přírodovědné jevy a předvádět triky, kouzla a paradoxy.

Úvod

Lidské ruce jsou nejdokonalejším nástrojem, kterým jsme od narození obdařeni. Bez nich bychom velmi těžko poznávali přírodu, experimentování by bylo velmi obtížné. Pokusíme se využít lidské ruce přímo jako pomůcky pro naše experimentování, indikování a měření.

Poznávání našeho těla silně motivuje, protože pro každého člověka je jeho vlastní tělo velmi zajímavým objektem [1]. Lidské ruce můžeme zařadit do skupiny pomůcek, které nazýváme pomůckami z každodenního života. Vždyť synonymem jednoduchých experimentů jsou „hands-on activities“. Výhodná je i skutečnost, že ruce máme vždy „po ruce“. Významná je i mezipředmětovost, která je v tomto tématu obsažena.

Při všech experimentech s lidským tělem musíme ovšem dodržovat bezpečnostní pravidla ochrany zdraví. Pozorování, experimenty a měření musí být naprosto bezpečné. Samozřejmostí je i utajení soukromých informací (režim utajení osobních dat).

Nyní se budeme věnovat některým experimentům, které lze s využitím lidských rukou realizovat ve formální i neformální výuce na základní i střední škole. Experimenty jsou metodicky rozděleny podle jejich použití ve výuce fyziky (přírodovědy). Toto členění napomůže učiteli porozumět, jak je metodicky možné a také nutné experimenty ve výuce aplikovat.

V textu budeme používat označení části rukou: prst, dlaň, hřbet, paže, loket, zápěstí.

A. Indikace vlastností látek

1. Jemnost a hrubost

Nejdříve písek a pak jíl mneme jemně mezi prsty (palcem a ukazováčkem). Písek je hrubý, jíl jemný (dokonce lepivý). Takto se v praxi provádí orientační zkouška složení půdy podloží ve stavebnictví. Jako alternativu můžeme použít např. krystalický a moučkový cukr.

2. Tvrdost

Nehtem se snažíme udělat rysku do destiček z materiálů různé tvrdosti: měkké a tvrdé dřevo, parafín, kov, guma, plast aj. Ryska vznikne jen ve velmi měkkých materiálech (měkké dřevo, parafín, guma), protože tvrdost nehtů je poměrně nízká.

3. Pevnost a pružnost

Mezi prsty (obvykle palcem a ukazováčkem) stlačujeme kovovou, skleněnou, gumovou kuličku a kuličku z plastelíny. Podle míry deformace kuliček indikujeme jejich pevnost a podle návratu do původního tvaru jejich pružnost.

4. Tepelná vodivost

Dlaň nebo několik prstů postupně pokládáme na destičky z různých materiálů: dřevo, sklo, plast, kov, polystyrén apod. Všechny destičky mají původně stejnou pokojovou teplotu. Destičky z tepelně vodivého materiálu odvádějí rychleji teplo z naší ruky a máme proto pocit, že jsou chladnější než destičky z tepelných izolátorů. Alternací je dotyk předmětů z různých látek v místnosti. Obdobně, nepřímo indikací teploty, můžeme tepelnou vodivost látek zjišťovat tak, že tyčinky z kovu, skla, gumy, plastu a dřeva vložíme naráz do teplé vody v nádobce. Pomocí dotyků prsty zjišťujeme, jak rychle se která tyčinka zahřívá, a tedy jakou má tepelnou vodivost materiál tyčinky.

5. Identifikace druhu látky

Do krabice s otvorem ve víku vložíme kostky (kuličky) z různých látek (dřevo, sklo, plast, parafín, porcelán, guma, kov). Otvorem vsuneme do krabice ruku a jen pomocí hmatu se snažíme identifikovat materiál, ze kterého je nahmataná kostka vyrobena. Pak kostku (kuličku) vytáhneme a zrakem či dalšími experimenty identifikaci materiálu ověříme. Tento experiment používáme efektivně při osvojování dovednosti identifikace látek pomocí hmatu.

B. Odhad hodnoty veličin

6. Odhad délky

Roztáhneme ruce do vzdálenosti odhadnutého jednoho metru. Pomocí přiložení měřidla délky (dřevěný metr) ověříme přesnost svého odhadu. Tato aktivita je vhodná jako základ soutěže na přesný odhad.

7. Odhad teploty

Prsty se snažíme odhadnout teplotu vody v nádobce. Svůj odhad ověřujeme teploměrem. Je vhodné odhadovat teplotu v rozsahu od 0 do 50 Celsiových stupňů. Zajímavé jsou odhady teploty vody, která má tělesnou teplotu. Zjišťujeme, že toto měření je poměrně nepřesné, jelikož trpí tepelnou setrvačností.

8. Odhad hmotnosti 1

Odhadujeme hmotnost předmětů (ovoce, kámen apod.) potěžkáním v jedné ruce. Svůj odhad ověříme pomocí vah. Tato aktivita je vhodná jako základ soutěže na přesný odhad.

9. Odhad hmotnosti 2

Ověříme schopnost svých rukou nahradit rovnoramenné váhy. Dvojici předmětů stejné čí blízké hmotnosti srovnáváme zároveň v obou rukách. Přesnost srovnání ověřujeme na rovnoramenných váhách. Doporučujeme při srovnávání vyměnit předměty v rukách.

10. Odhad hustoty

Jde o složitý odhad, kdy je třeba realizovat současný odhad dvou veličin (hmotnost a objem). Je možno realizovat srovnání s látkou známé hustoty.

C. Měření veličin

11. Jednotky délky a její měření

Ruce sloužily jako základ pro stanovení jednotky délky. Změříme velikost vlastního yardu, lokte, pídě, palce. Naměřené hodnoty srovnáme s historickými jednotkami. Připomeneme i jejich historii vzniku a užívání.

12. Měření plochy

Obkreslíme ruku položenou dlaní s přitaženými prsty na milimetrový papír. Pomocí milimetrové (centimetrové) sítě stanovíme přibližnou plochu dlaně. Platí přibližné pravidlo, že plocha dlaně je přibližně rovna jedné setině povrchu lidského těla. Průměrný povrch těla dospělého člověka je přibližně v intervalu 1,2–1,6 m².

13. Měření objemu

Do dlaně nabereme vodu nebo sypký materiál (písek). Objem vody nebo písku změříme v odměrném válci. Můžeme zjistit objem vody (písku) v obou spojených dlaních. Diskutujme možnosti zavedení jednotky s využitím objemu dlaně (hrst) a diskutujeme termíny jako „přehršel“.

D. Demonstrace jevů

14. Tření

Suché ruce nebo ruce potřené drcenou křídou se třou (vzájemně nebo s jinými předměty) s poměrně velkým koeficientem tření. Ruce natřené olejem, tekutým mýdlem apod. mají koeficient tření nízký. Proto sportovci (gymnasté, skokani o tyči aj.) používají speciální prášky na zvýšení koeficientu tření (magnézium aj.). Dva žáci mohou tření demonstrovat pokusem o vzájemné udržení rukou při natření křídou (magnéziem) a tekutým mýdlem (krémem na ruce).

15. Tlak a tlaková síla

Na podlahu položíme polystyrénovou desku. Opatrně se o desku v kleče celou plochou dlaní opřeme a uděláme na ní klik. Na dalším místě desky provedeme stejný klik, avšak na zatnuté pěsti či všech prstech. Porovnáme otisky dlaní, pěsti a prstů v polystyrénové desce. Díky stejné tlakové síle bude tlak prstů a pěsti na desku větší než tlak dlaní. Tomu odpovídají o hloubky otisků v deskách.

16. Gravitace

Indikaci existence gravitačního pole realizujeme tak, že jednu ruku vzpažíme vzhůru a druhou necháme volně viset podél těla. Po několika desítkách sekund dáme ruce hřbety vzhůru před sebe a srovnáme zabarvení kůže obou rukou. Vztyčená ruka se částečně odkrvila a má světlou barvu. Svěšená ruka naopak díky překrvení zbarvila do červena. Tento jev způsobilo gravitační pole Země, díky kterému došlo k rozdílnému hydrostatickému tlaku krve v obou rukou.

17. Tryskání vody

Stlačováním vody v uzavřené ruce ponořené do nádoby demonstrujeme tryskání stlačené vody.

18. Zdroj zvuku

Zvukový signál můžeme vytvořit pískáním a houkáním na prsty a dlaně. Zvuk vzniká i luskáním prsty, tleskáním. Stejný jev nastává při klepání kloubem a boucháním pěstí na desku.

19. Odraz zvuku

Přiblížením otevřené dlaně k uchu a jejím natáčením demonstrujeme odraz zvuku od dlaně do ucha. Dlaní vytvarovanou do misky soustřeďujeme odrážený zvuk přímo do zvukovodu a zesilujeme tak vnímaný zvuk.

20. Absorpce zvuku

Dlaní (dlaněmi) zakryjeme uši. Dlaně absorbují přicházející zvuk a snižují tak jeho vnímanou intenzitu. Takto můžeme ochránit sluch před nebezpečným nadměrným zvukem. Stejný efekt mají i prsty vsunuté do kraje zvukovodu.

21. Vznik tepla třením

Suché dlaně vzájemně intenzivně třeme. Třením pokožky vzniká teplo, které ruce indikují jako zvýšení své teploty. Ke zvýšení teploty rukou dochází zároveň i díky vyššímu prokrvení pokožky dlaní.

22. Tepelné sálání

Dlaně obou rukou přiblížíme blízko k sobě. Po chvilce ucítíme zvýšenou teplotu. Dlaně si navzájem předávají vyzářené teplo, které tak neuniká do okolí. Stejný efekt nastává při přiblížení dlaně ke tváři.

23. Vypařování

Jednu ruku namočíme do vody a necháme ji osychat. Srovnáním obou rukou zjišťujeme, že mokrá ruka je chladnější. Odpařovaná voda odebírá z povrchu namočené ruky skupenské teplo vypařování vody. Ochlazení ruky zvýšíme foukáním na ruku nebo jejím máváním. Přitom se intenzivně odstraňuje z okolí ruky pára a proces vypařování a ochlazování ruky se tak zrychluje.

24. Zelektrování třením

Suché dlaně o sebe intenzivně třeme. Dojde k jejich elektrování opačnými elektrickými náboji. Náboj na dlaních indikujeme přitahováním lehkého zavěšenému předmětu (např. nafouknutý gumový balónek visící na niti).

25. Vodivost pokožky na rukou

Do sériového obvodu zapojíme plochou baterii a citlivý mikroampérmetr. Místo spínače použijeme dva kontakty, kterými se budeme dotýkat naráz různých míst na volné ruce (na dlani, na hřbetě ruky, mezi dvěma prsty). Budeme krátkodobě měřit velikost procházejícího proudu. Pomocí Ohmova zákona určíme odpor příslušné části pokožky ruky. Změříme odpor suchých a vlhkých rukou, případně rukou umytých mýdlem, slanou vodou apod. Diskutujeme problematiku ochrany těla před úrazem elektrickým proudem.

26. Ohyb světla na štěrbině

Otevřeme dlaň a prsty přitáhneme k sobě. Mezi některými prsty vznikne tenká štěrbina. Touto štěrbinou pozorujeme světelný zdroj (denní obloha, zářivka apod.). Ve štěrbině zpozorujeme tmavé ohybové proužky. Můžeme měnit šířku štěrbiny, vzdálenost od oka, pohybovat hlavou či rukou. Zkoumáme chování ohybových proužků, jejichž počet se mění.

E. Mezioborové přírodovědné jevy

27. Tep srdce

Pomocí dotyku prsů na tepnu na zápěstí a stopek můžeme měřit frekvenci tlukotu srdce (srdeční tep). Nepoužíváme palec, jím totiž prochází tepna, která by měřený tep druhé osoby překryla vlastním tepem. Tep neměříme na krční tepně z důvodu možného omdlení měřené osoby přílišným stlačením této tepny.

28. Rychlost reakce

Ruce vzdálím otevřenými dlaněmi asi 20 cm od sebe. Druhý žák pak pouští mezi dlaně delší plastové měřítko (např. 40 cm) ve svislé poloze. Nula měřítka je před pádem v rovině horní části rukou. Měřítko je puštěno nečekaně. Úkolem je měřítko co nejrychleji chytit. Rychlost reakce je úměrná délce propadlé části měřítka pod rukama. Je vhodné měření několikrát opakovat (např. 5krát) a zjistit průměrnou hodnotu reakce. Existují alternativy tohoto měření.

29. Lateralita 1

Sepneme ruce. Pravák má nahoře palec pravé ruky, levák levý.

30. Lateralita 2

Tleskáme tak, aby jedna ruka tleskala na druhou shora. Pravák tleská shora pravou rukou, levák levou.

31. Lateralita 3

Natáhneme před sebe ruku se vztyčeným palcem vzhůru. Palcem zamíříme na nějaký význačný bod (předmět) před sebou. Máme otevřené obě oči zároveň a bod prstem zakryjeme. Pak střídavě zavřeme pravé a levé oko. Při jednom zavření oka se palec zdánlivě pohne, při druhém ne. Pravákovi se zdánlivě pohne palec, zavře-li pravé oko. U leváka nastane jev opačný.

32. Dekadická soustava

Deset prstů je velmi pravděpodobně základem dekadické soustavy.

33. Otisky prstů

Počet, tvar a vzájemná poloha drážek v pokožce na prstech je originální pro každého člověka. Otisk prstu (např. palce) vytvořený barvou na papíře můžeme zkoumat pomocí lupy či skeneru.

F. Kouzla, triky, klamy a paradoxy

34. Zhášení plamene svíčky prsty

Plamen svíčky uhasíme rychlým stiskem hořícího knotu palcem a ukazováčkem. Před stiskem je však třeba oba prsty namočit (naslinit). Teplo plamene a knotu prsty nepopálí, protože se spotřebuje na odpaření vrstvy vody na prstech.

35. Voda o dvou teplotách

Připravíme tři nádobky: s teplou, vlažnou a studenou vodou. Nádobka s vlažnou vodou bude uprostřed. Ukazováček jedné ruky ponoříme do studené vody a druhé ruky do teplé vody. Prsty ve vodě mírně pohybujeme. Po půlminutě oba prsty rychle vyndáme a rychle ponoříme do vody vlažné. Dochází k paradoxní situaci, kdy nám prsty indikují rozdílnou teplotu, třebaže vlažná voda má teplotu jednu. Je to dáno tepelnou setrvačností čidel tepla na rukou. Z tohoto důvodu se voda pro mytí malých dětí měří teploměrem či orientačně loktem ruky (ten není nemáčen při přípravě lázně do vody a indikuje skutečnou teplotu vody).

36. Zlomený prst

Ukazováček ponoříme do sklenice s vodou. Při vhodném pohledu se nám jeví jako zlomený. Dochází ale k lomu světla při přechodu z vody do vzduchu, nikoliv ke zlomení prstu.

Projekty

Lidské ruce se mohou stát objektem řady přírodovědných projektů, jako např.:

Anatomie a fyziologie rukou

Hygiena rukou

Ochrana rukou před nemocemi a úrazy

Znaková řeč

Literatura

[1] SILBERNAGL, S, DESPOPULOS, A. Atlas fyziologie člověka. Praha: Grada Avicenum, 1993.