Příspěvek popisuje dva experimenty používající digitální váhy. V první části je popsána změna hmotnosti při hoření svíčky a ocelové vlny. Druhá část se věnuje tělesu ponořenému do kapaliny a (ne)závislosti vztlakové síly na hmotnosti.
První ze tří pokusů popisuje proražení celofánové blány navlečené na trubce pomocí vývěvy, druhý ukazuje pomocí ladičky princip tlumiče kmitů klikového hřídele spalovacího motoru, jako třetí je uveden návod na výrobu směsi na zapalování kouřového tunelu.
Nejefektnější demonstrace stojatého vlnění v plynu a možná jedna z nejefektnějších demonstrací ve fyzice vůbec, je stojaté vlnění na Rubensově trubici. Poněkud méně experimentálně náročná, ale také méně efektní, je demonstrace stojatého vlnění pomocí Kundtovy trubice. Kundtova trubice zobrazuje stojaté vlnění „otiskem“ kmitajícího vzduchu do vhodného granulárního materiálu, Rubensova trubice zobrazuje akustický tlak pomocí plamínků hořícího plynu unikajícího z řady malých otvorů podél trubice. V obou případech mohou zvídavější žáci objevit jevy, jejichž interpretace není jednoduchá a které byly svého času předmětem diskuse známých fyziků v odborných časopisech. S postupem doby se na závěry tehdejší diskuse, zdá se, poněkud zapomnělo a příslušné práce jsou málo citovány. Cílem článku je tuto oblast připomenout a doplnit o některé experimentální zkušenosti autora.
Pět pokusů s hořlavými plyny (metan, propan), které demonstrují jejich vlastnosti a vlastnosti tekutin obecně. Příspěvek byl inspirován vystoupením Luciena McLellana na Physics on Stage 2004 v listopadu 2003, experimenty jsou upraveny na české podmínky.
Soubor jednoduchých pokusů s využitím plastové láhve jako přetlakové komory z různých oblastí fyziky a přírodovědy. Pokusy jsou obsahově zaměřeny na chování lidského těla při plavání a potápění.