Česáková J., Křížová M.: Střípky z Hrajme si i hlavou 5 (Veletrh 17, Praha 2012) / Sborník Veletrhu nápadů učitelů fyziky

O příspěvku

Autoři

Použití

ZŠ
SŠ/VŠ
Mimo třídu

Pomůcky

S běžným vybavením kabinetu
Se speciálními pomůckami

PDF ke stažení

Střípky z Hrajme si i hlavou 5

Česáková J., Křížová M.

Abstrakt

Hrajme si i hlavou [1] je název i motto akce, kterou pořádá Katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové pro školy a širokou veřejnost. Ve fyzikální laboratoř pod širým nebem se proměnilo Tylovo nábřeží již popáté. Tento příspěvek je zaměřen na představení několika experimentů, které byly mimo jiné k vidění na letošním ročníku, který proběhl ve dnech 21.–22. 6. 2012.

Do jaké výšky můžeme nasát vodu?

Mnoho učitelů fyziky (i díky Veletrhu nápadů učitelů fyziky) do výuky zařazuje Torricelliho pokus s hadicí vody. Tento pokus jsme na akci předvedli také (Obr. 1), protože je přehledný a názorný. Nicméně děti nemají ten správný prožitek (kromě těch, které drží konce hadic), jak „VELKÝ“ atmosférický tlak vlastně je.

Obr. 1. Torricelliho pokus s vodou – vyznačená výška hladiny vody v hadici.

Proto jsme tento pokus doplnili o závod, kdo nasaje vodu do největší výšky. Prakticky jsme to provedli takto – ze dřeva a plastových trubek jsme vyrobili 9-ti metrovou podporu, na kterou jsme nalepili plastovou hadičku (6,7 × 9,5 mm) a opatřili ji měřítkem. Tuto konstrukci jsme postavili na náplavku (Obr. 2). Pro porovnání a důkaz, že nám v pokusu jde opravdu o výšku vodního sloupce, nikoli o délku hadice, byla připravena hadice o stejném průměru i délce, která byla položená na zemi. Abychom dodrželi hygienické zásady, děti si na konec hadice vždy izolepou nalepily kousek svého brčka. Potravinářským barvivem obarvenou vodu potom nasávaly pomocí této násosky. Děti ale i dospělí si tak na vlastní plíce vyzkoušeli, že udržet i malý sloupec vody dá opravdu pořádně zabrat! Rekordem akce byla výška necelých 6 m. (Obr. 3).

Obr. 2. Odvážlivci zkoušející své schopnosti v sání vody do výšky.

Obr. 3. Detail rekordní výšky hladiny nasáté vody.

Stěhování sochy z Velikonočního ostrova

Většina učitelů se snaží o oživování výuky zařazováním poutavých témat ze života nebo zajímavostí ze světa. Zřejmě z tohoto popudu vznikl před několika lety článek uveřejněný na FYZWEBU [2]. Autor v něm popisuje, jak si ve třídě jednoduše vyzkoušet stěhování soch z Velikonočního ostrova. Na akci Hrajme si i hlavou jsme zařadili tento jednoduchý pokus se stěhováním PET lahví také, ale posloužil jen jako zkušební nácvik pro skutečné stěhování sochy. Aby si děti samy vyzkoušely, jak se cítil Ing. Pavel Pavel, který sochy na ostrově „rozchodil“, postavili jsme obří sochu, kterou pak děti pomocí lan stěhovaly.

Obr. 4. Děti stěhují sochu z papíru.

Na výrobu sochy (Obr. 4) jsme použili staré krabice naplněné papírem. Sochu jsme poté pomocí zmačkaných papírů a izolepy vytvarovali a ovázali ji zahradnickou textilií. Vyrobit podobnou sochu můžete samozřejmě různými způsoby. Nechte děti tyto způsoby vymýšlet. Vlastní výrobu sochy pak můžete zařadit do nějakého tematicky zaměřeného projektu nebo do různých školních předmětů.

Neuvěřitelný fakír

Tento námět vznikl díky našim studentkám, které se vrátily z výletu do Londýna, kde viděly pouličního levitujícího kouzelníka a byly naprosto fascinované, protože netušily, jakým způsobem se fakír udržuje ve vzduchu (Obr. 5). Příprava pokusu je složitější (alespoň pro většinu běžných učitelů) proto, že je potřeba svařovat kovové trubky. My jsme požádali kolegu, který nám konstrukci vyrobil. Hledání nějakého známého nebo šikovného rodiče se však vyplatí. Efekt je dokonalý! Konstrukce je v podstatě jednoduchá. Kovová tyč, která vypadá jako hůl, o kterou se fakír opírá, je zatlučena hluboko do země. Pod volným oblečením fakíra vede kolmo od hole kovová tyč k malému zahnutému sedátku, na kterém sedí fakír. Efekt můžeme zvýšit pomocí nastrčeného plastového ukončení tyče u země, podobně jako je tomu u skutečných holí.

Obr. 5. Levitující profesionální fakír.

Obr. 6. Fakírka se souká do stoličky.

Obr. 7. Fakírka již „levituje“.

Neviditelný pro termokameru aneb lepší než James Bond

Najednom ze stánků naší akce si děti samy vyzkoušely, jak funguje taková termokamera, co se s ní dá všechno pozorovat a k čemu se v praxi používá. Abychom dětem ukázali něco vzrušujícího, použili jsme pro naše pokusy s termokamerou záchranářskou fólii. Využili jsme toho, že termokamera zachycuje tepelné záření, které vyzařuje každý člověk. I v temném lese tedy odhalí živou bytost, protože člověk má vyšší teplotu než jeho okolí. Termokamera tedy „vidí“ i ve tmě. Když ovšem použijete záchranářskou fólii, zabráníte úniku tepelného záření, a tak se stanete pro termokameru neviditelným!

Obr. 8. Obraz člověka v termokameře.

Obr. 9. Člověk „mizející“ termokameře pod fólií.

Malý tip pro dokonalost projektů

Pro poutavost a oživení různých projektů, výuky či dalších akcí potřebujeme občas vyrobit nějakou křížovku. I když to není náš „výrobek“, rádi bychom vám dali tip na jednoduchý generátor různých typů křížovek, který je zdarma dostupný na internetu, viz [3].

My jsme využili tvorbu osmisměrky (Word search). Děti dostaly do rukou obrázek s tématy stánků, které mohly na naší akci najít. Vybraná slova vážící se k tématům stánků potom tvořila legendu k osmisměrce (Obr. 10).

Na uvedených internetových stránkách si můžete zvolit velikost křížovky a slova pro legendu. Můžete si navolit, zda se písmena budou používat opakovaně, nebo každé pouze jednou. Podle počtu písmen potom můžete zvolit požadovanou tajenku. Výsledek se musí zkontrolovat, protože při špatné volbě velikosti křížovky může program nějaké slovo vynechat. Nicméně i tak funguje velmi dobře. Posledním upozorněním je, že program je v angličtině, a tak neumí používat diakritiku. Při volbě použití každého písmene pouze jednou vám tento problém vadit nebude. Jinak si můžete vypomoci málo používanými písmeny abecedy.

Do výuky fyziky můžete křížovky zařadit nejen v různých projektech, ale třeba i pro zpestření opakování látky. V legendě osmisměrky mohou být správné odpovědi na opakovací otázky a tajenku tedy získá ten, kdo správně odpoví všechny otázky a najde odpovědi v křížovce.

Obr. 10. Osmisměrka z Hrajme si i hlavou.

Závěr

„Pohrát“ s fyzikou si na Hrajme si i hlavou přišli nejen žáci a studenti základních a středních škol, ale i všichni ostatní, kteří si rádi hrají, přemýšlejí a bádají. Připraveno bylo množství stánků, ve kterých si zájemci sami vyzkoušeli spoustu zajímavých fyzikálních experimentů, mohli řešit hlavolamy a šifry nebo dalekohledem pozorovat Slunce. Nejoblíbenější byly pokusy s ohněm, suchým ledem, magnetickou kapalinou, obří bubliny či hrátky se škrobem. Připraveny byly také parní stroje, fotovoltaické hračky, různá letadélka, vznášedla a rakety. Každou hodinu pak probíhaly čtyři fyzikální show, kde jsme mimo jiné předvedli pokusy s kapalným dusíkem, levitaci, ohňová kouzla i fyzikálního fakíra.

Účastníci akce si procvičili nejen hlavu ale i své svaly! Mohli si totiž porovnat svůj skok do dálky se skoky zvířat, zvednout kladkostrojem těžká břemena nebo chodit po laně. Na své si přišel opravdu každý! Účastníků bylo bezmála 2 500!

Díky zpětné vazbě víme, že alespoň u některých žáků ZŠ a SŠ se nám podařilo zvýšit zájem o fyziku. Pevně věříme, že se nám to bude dařit i v dalších ročnících Hrajme si i hlavou.