Souhrnný sborník Veletrhu nápadů učitelů fyziky

O příspěvku

PDF ke stažení

Dvořák L.

GPS navigace se na naší škole staly součástí výuky v rámci předmětu Informační a komunikační technologie. V tomto předmětu se ovšem řeší pouze jejich využití. Princip a funkce GPS probíráme částečně v hodinách fyziky, částečně v hodinách ICT. Článek představí některé z možností využití GPS přijímače při výuce na ZŠ.

1. Úvod

V rámci lepšího pochopení jevů a souvislostí v přírodě jsme na základní škole, kde také vyučuji, vytvořili tým, který má za úkol vypracovat a s žáky provést environmentální výzkum ve vybraných lokalitách v okolí Brna formou jednodenního terénního cvičení s následným vyhodnocením a prezentací výsledků. Při tvorbě obsahu vycházíme z vypracovaného ŠVP, ve kterém je environmentální výchova integrovaná především do přírodovědných předmětů. Pro zvýšení motivace a pro získání praktických dovednosti s prací s moderními pomůckami jsem rozhodli při terénním cvičení využívat nejen standardní pomůcky a měřící přístroje, ale i nové moderní pomůcky. Mimo jiné jsme se rozhodli do terénní cvičení zařadit i činnosti, při kterých si žáci vyzkouší práci s GPS přijímači. K jejich zařazení nás také vedla zvýšená vlna zájmu o hledání uschovaných schránek (pokladů) nebo-li geocaching.

2. GPS (The global position system)

Historie GPS (plným názvem NAVSTAR - GPS Navigation Satellite Timing and Ranging Global Positioning System) systému sahá do čtyřicátých let 20. století, kdy byly zkonstruovány první pozemní rádiové navigační systémy (LORAN) pracující na podobném principu. Dalším impulsem bylo vypuštění první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957. Díky Dopplerově efektu, při kterém je frekvence přijímaných signálů závislá na rychlosti a směru pohybu objektu vysílajícího signál, a znalosti polohy na Zemi bylo možné určit polohu objektu, které signály vysílá. Po  několika pokusných navigačních systémech (Transit, Timation, Omega) byla první experimentální GPS družice (Block-I) vypuštěna v roce 1978. Původní využití mělo být především pro vojenské účely. Teprve v roce 1983, po sestřelení korejského civilního letadla v sovětském zakázaném prostoru bylo rozhodnuto i o civilním využití GPS systému. Systém se stal plně funkčním až v roce 1994 s vynesením poslední z 24 družic pokrývající svým signálem celý povrch Země.

Z důvodu bezpečnosti USA byla přesnost určení souřadnic pomocí GPS snížena pomocí umělé odchylky. Ta způsobovala znepřesnění u zeměpisné délky a šířky až 100 m, u nadmořské výšky v řádech 100 m. Tato odchylka byla odstraněna 2. 5. 2000 a místo dle zeměpisných souřadnic lze najít s přesností několika metrů.

Systém se skládá ze tří segmentů.

1. Kosmický –  má na starosti správný pohyb 24 družic (obr. 1), které jsou v šesti rovinách pootočených o 60° a sklon k rovníku mají 55°. Družice se pohybují ve výšce asi  20 000 km nad zemským povrchem, přičemž za 1 hvězdný den oběhnou 2krát Zemi.

2. Řídící – skládá se z monitorovacích stanic rozmístěných různě po Zemi. Jejich úkolem je sledovat funkce družic a aktualizovat data a synchronizovat čas atomových hodin, které se nacházejí na družicích.

3. Uživatelský – je tvořen GPS přijímači různých uživatelů. Jejich úkolem je zachycovat a vyhodnocovat signály přijaté z družic.

3. Princip určení polohy

Princip určení polohy lze velmi zjednodušeně vysvětlit pomocí znalostí množin bodů dané vlastnosti – kružnice (učivo matematiky 8. ročníku ZŠ a učivo fyziky 7. ročník ZŠ).

Základem jsou vysílače (družice) vysílající v pravidelných intervalech signály, které „nesou“ informaci o času vyslání a přijímač, který je schopen dané signály zachytit a dekódovat informaci o době, která uplynula od vyslání signálu z družice a přijetí signálu GPS přijímačem. Z příjmu a dekódování signálu z několika družic dokáže přijímač určit souřadnice místa, ve kterém se nachází – průsečík několika kulových ploch (obr. 2). Pro současné určení i nadmořské výšky jsou potřeba signály minimálně ze tří družic. S rostoucím počtem signálů se zvyšuje i přesnost určení polohy.

Základním požadavkem na správné určení doby, která uplyne mezi vysláním a přijetím signálu je co nejpřesnější synchronizace času. K tomu slouží velmi přesné atomové hodiny umístěné na jednotlivých družicích, které se stále kontrolují a upravují pomocí pozemních monitorovacích stanic. Zakomponování atomových hodin do jednotlivých GPS přijímačů by bylo příliš nákladné, proto GPS přijímače se synchronizují tak, že po každém příjmu signálu se čas přijímače resetuje a znovu se určuje z dalšího přijatého signálu.

4. GPS Stash Hunt – The Geocaching

Ve stejný den, kdy byla odstraněna umělá odchylka znepřesňující zaměření zeměpisných souřadnic, zveřejnil počítačový inženýr Dave Ulmer (obr. 3) ze státu Oregon v USA myšlenku o možné celosvětové hře na hledání pokladů, kterou nazval GPS Stash hunt.

Následující den, 3. 5. 2000, založil a uschoval Dave Ulmer první schránku (Stash #1) a zveřejnil její souřadnice na diskusním fóru (obr. 4). Tímto textem byla založena hra GPS Stash Hunt a byla určena základní pravidla (najít, zapsat a možnost něco vyměnit). První nálezce Bob Perschau se přihlásit následující den a nazval ji Great GPS Stash Hunt. Během května 2000 došlo k diskusi o názvu nové hry, ze které vzešel návrh Geocaching. Historie Geocachingu se tedy datuje k 1. 6. 2000. Do ČR pronikla tato hra o rok později, kdy 1. 6. 2001 byla založena první česká cache – Tex Czech. Převážná většina cache se nachází na místech, která jsou něčím výjimečná (historická památka, přírodní zajímavost apod.). Po celém světě je uschováno téměř 750 000 schránek různých velikostí (v ČR téměř 12 000 schránek). V ČR je registrováno okolo 8 000 aktivních „hledačů“.

Ukrytí schránek s popisem cesty nebo se zadáním úkolů můžeme pro zvýšení motivace použít i u žáků ZŠ nebo i vyšších typů škol. Je ovšem potřeba zvolit vhodnou velikost a tvar schránky, aby se předešlo tomu, že žáci většinu času budou muset věnovat hledání.

5. Využití při výuce

5.1 Teoretické vyučování

V běžné výuce ve třídách se využití GPS omezuje především na teoretické úlohy. Tyto úlohy lze z úspěchem používat např. v matematice a ve fyzice.

Ze znalosti vzdáleností družic od zemského povrchu (asi 20 000 km) a doby oběhu (11 h 58 min, což odpovídá polovině hvězdného dne) lze vytvářet úlohy vhodné k zařazení do výuky na ZŠ.

5.1.1 Výpočet délky trajektorie družice

Př.: Jestliže družice obíhá Zemi ve vzdálenosti 20 122 km nad povrchem, jak je dlouhá její trajektorie při jednom oběhu?

5.1.2 Výpočet rychlosti družice

Př.: Jakou rychlostí se družice pohybuje okolo Země, když jeden oběh jí trvá 11 h a 58 min?

5.1.3 Výpočet doby letu signálu

Př.: Za jakou asi dobu doletí signál z družice na povrch Země, když rychlost šíření signálu je asi 300 000 km za sekundu?

5.2 Praktické vyučování

Využití GPS má ovšem daleko větší možnosti při využití přímo v terénu.

Pro žáky máme připravené dvě trasy v okolí Brna, které mají společnou cestu kolem potoku, výzkumné činnosti v okolí rybníku, práce v lese apod. Na obou trasách budou muset při plnění úkolů využívat svých znalostí především z přírodovědných předmětů.

GPS budou využívány především:

– k orientaci v terénu (mapový podklad),

– k určování souřadnic aktuálního místa,

– k určování světových stran,

– k měření vzdáleností od jistých bodů v terénu,

– k měření obsahu ploch,

– k měření času,

– k určování nadmořské výšky,

– ke znázornění výškového profilu trasy

– k určování atmosferického tlaku aj.

5.3 Přístrojové vybavení

Pro žáky máme k dispozici 4 momentálně nejmodernější turistické navigační přístroje Garmin Oregon 300 s dotykovým displejem, vybavené mapovým podkladem TOPO Czech 2 a TOPO Czech 3, které jsou majetkem školy. Vzhledem k finanční náročnosti máme dojednáno možnost zapůjčení několika dalších přístrojů typu Garmin eTrex Vista HCx a Garmin eTres Venture Cx. Celkově bychom tedy měli mít k dispozici zhruba 10 navigačních přijímačů. Všechny typy přístrojů lze připojit k PC a prošlou trasu následně zpracovat pomocí přiloženého softwaru MapSource, případně pomocí jiného volně dostupného freewaru.

Prvotním úkolem je seznámit žáky se systémem GPS a s ovládáním GPS přijímače. Jedná se především o zadávání zeměpisných souřadnic vybraných bodů a navigaci k nim a současně se také žáci naučí zaznamenávat zeměpisné souřadnice zajímavých míst a objektů, kolem nichž budeme při cvičení procházet. Další možnosti využití GPS lze již přímo „za pochodu“.

5.4 Náměty pro tvorbu jednotlivých úkolů

Inspiraci k námětům jednotlivých úkolů jsem převážně čerpal ze zkušeností z ITC pořádaného PdF MU Brno, jako součást přípravy učitelů pro I. st. ZŠ, a z provozováním tzv. geocachingu, což se stalo mým koníčkem.

V průběhu cvičení budou plnit různé geografické a fyzikální úkoly, z nichž následně vzejdou určité hodnoty, které dosadí do vzorců pomocí nichž určí zeměpisné souřadnice dalších stanovišť. Vzorce pro jednotlivá stanoviště mohou být známy již při začátku trasy nebo je mohou žáci dohledat na získaných souřadnicích z předchozích úkolů.

5.4.1 Přímé zadání souřadnic

Při tomto úkolů se ověří, zda žáci dokáží ovládat své GPS přijímače a dokáží se dostat na určené místo.

Př.: Hledané místo je na souřadnicích

N 49°12,867', E 016°29,561'.

5.4.2 Určení místa pomocí vzorce

Žáci určí např. výšku stromu pomocí některé z metod a získanou hodnotu v metrech dosadí do vzorce např. za proměnnou A.

Př.: Hledané místo je na souřadnicích

N 49°12,8A7',        E 016°29,5A1'.

5.4.3 Určení souřadnic pomocí složitějšího vzorce

Žáci určí např. výšku stromu (A), teplotu varu vody za běžných podmínek v kelvínech (B) a dosadí je do předem známého vzorce.

Př.: Hledané místo je na souřadnicích

N 49°(2*A),(8*B+6*A+7)',      E 016° (A^2-A),(6*(B-A)-3)'.

5.4.4 Určení souřadnic pomocí vzorce s využitím souřadnic předchozího stanoviště

Žáci určí opět některé údaje a opět je dosadí do předem známého vzorce, ve kterém ovšem figurují souřadnice předchozího zastavení. Tento způsob s sebou přináší riziko a současně i zpestření hry prostřednictvím možnosti drobné chyby v určení zeměpisných souřadnic předchozích stanovišť, která se tak přenáší stále dále a ke konci trasy již může odchylka činit od několika desítek metrů po několik kilometrů v závislosti na použitých vzorcích.

Př.: Hledané místo je na souřadnicích

N1 = N 0 + (187*A)/1000',

E 1 = E 0 – (2*B+A)/1000'.

5.4.5. Určení souřadnic pomocí hodnoty proměnné získané splněním určitého úkolu

Je možné nechat splnit studenty určité úkoly jak praktické tak i teoretické.

Př.: Hledané místo je na souřadnicích

N 49°19,DEF',      E 016°4A,FED'.

Za písmena D, E a F dosaď hodnotu hmotnosti v kg tak, aby byla soustava pák v rovnovážné poloze.

5.4.6 Určení souřadnice přiřazením hodnoty proměnné z výběru možností

Poté co žáci dorazí na určené souřadnice, mohou mít nabídku možností, z nichž vyberou správnou možnost a do vzorce dosadí hodnotu, která určené možnosti odpovídá.

Př.: Hledané místo je na souřadnicích

N1 = N 0 + (187*A)/1000',       E 1 = E 0 – (2*C+A)/1000',

Vyber jednu z nabízených možností:

nacházíte se u toku s rychlostí proudění vody vyšší než 5 ms ^-1 (C = 5),

nacházíte se u toku s rychlostí proudění vody max. 5 ms^-1 (C = 10),

nacházíte se u malé větrné elektrárny (C = 20),

žádná z předchozích nabízených možností není správná (C = 50).

5.4.7 Určení umístění dalšího stanoviště směru a vzdálenosti

Je možné zadat směr a vzdálenost dalšího stanoviště. Žáci na GPS zadají bod, nastaví navigaci a půjdou do „protisměru“ tak dlouho, než se dostanou do hledaného místa.

5.4.8 Archimédův zákon

Další z možností, jak zpestřit exkurzi je např. pomocí duté trubky a znalosti Archimédova zákona. Krabička ve vhodné velikosti a tvaru se vhodí do trubky a žáci by měli přijít na myšlenku nalití vody a tím vyzdvihnutí krabičky z trubky ven. V trubce je potřeba ve spodní části navrtat dírku, aby voda mohla vždy odtéci a současně trubku připevnit k něčemu pevnému, aby nešla např. otočit.

 5.4.9 Lupa

Využití znalostí z optiky je možné např. tak, že text souřadnic bude napsán velmi malým písmem, aby bylo třeba použít lupu nebo improvizovat lupu pomocí vodou naplněné PET lahve.

5.4.10 Rozklad sil

Schránku se souřadnicemi je možné umístit tak, aby při jejím vyzvednutí museli žáci navzájem spolupracovat a využít znalostí např. z rozkladu sil. K tomu je třeba mít dostatečně dlouhá a pevná lana.

5.4.11 Puzzle

Souřadnice je možné napsat na fotografii nějakého objektu či známého vědce a následně fotografii rozstříhat. Souřadnice žáci získají opětovným sestavením puzzle.

6. Závěr

V článku bylo představen několik možností, jak žákům a studentům zpestřit výuku  za použití moderních přístrojů a pomůcek. Věřím, že i tento krůček povede k větší oblíbenosti přírodovědných předmětů.

Literatura

[1] Global Positioning System. http://www.gps.gov.

[2] USCG: Navigation Center. http://www.navcen.uscg.gov.

[3] Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. http://www.geocaching.com.

[4] National Executive Committee for Space-Based Positioning, Navigation, and Timing. http://pnt.gov.

[5] Americký družicový navigační systém NAVSTAR GPS. http://www.czechspace.cz/cs/galileo/aktuality-GPS-Glonass/GPS.

[6] Diskusní fórum sci.geo.satellite-nav. http://groups.google.com/group/sci.geo.satellite-nav/topics.

[7] Encyklopedie geocachingu. http://wiki.geocaching.cz/wiki/Hlavní_strana.