Seebeckova siréna – tradiční i netradiční

Jan Hrdý

Seebeckova siréna patří mezi historické zdroje zvuku a pokusy s ní mají u žáků či studentů obvykle značný úspěch (viz např. každoroční olomoucký Jarmark chemie, fyziky a matematiky nebo Olomoucký fyzikální kaleidoskop). Tradičně se k pohonu Seebeckovy sirény používá ruční odstředivý stroj (Polytechnik) – obr. 1.

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 1 Pohon Seebeckovy sirény ručním odstředivým strojem

Obr. 1 Pohon Seebeckovy sirény ručním odstředivým strojem

Stabilnější a rychlejší otáčky sirény však dosáhneme pouze užitím modernějšího elektrického odstředivého stroje [2] – obr. 2.

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 2 Použití elektrického odstředivého stroje

Obr. 2 Použití elektrického odstředivého stroje

Vzduch můžeme na sirénu foukat ústy buď pomocí tradiční dmuchavky [1] (používají chemici např. pro podporu redukční reakce na dřevěném uhlí) nebo třeba pomocí tlakové hadice na vodu 1/3“ zakončené upravenou injekční stříkačkou 5 ml – obr. 3a.

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 3  Různé typy hadic pro přívod vzduchu na Seebeckovu sirénu

Obr. 3  Různé typy hadic pro přívod vzduchu na Seebeckovu sirénu

Pokud chceme získat delší tón, než je délka našeho dechu, můžeme použít improvizovaného zásobníku stlačeného vzduchu (např. duše z kola nákladního automobilu) – obr. 4 nebo kompresoru s tichým chodem – obr. 5.

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 4 Duše z nákladního automobilu jako zásobník stlačeného vzduchu (výška láhve na fotografii je 32 cm)

Obr. 4 Duše z nákladního automobilu jako zásobník stlačeného vzduchu (výška láhve na fotografii je 32 cm)

Pokud použijeme duši z automobilu, můžeme ji úspěšně plnit 12 V „kompresůrkem“, který dělá však neuvěřitelný kravál (proto se nedá použít přímo) a který je opatřen hadicí s příslušnou koncovkou na autoventilky – obr. 6.

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 5 Membránová vývěva s tichým chodem, která se dá použít rovněž jako malý kompresor

Obr. 5 Membránová vývěva s tichým chodem, která se dá použít rovněž jako malý kompresor

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 6  Plnění zásobníku stlačeným vzduchem

Obr. 6  Plnění zásobníku stlačeným vzduchem

Použitá duše je z nákladního automobilu Tatra 148 (ráfek 20“, šířka pláště  11“) a k přívodu vzduchu na sirénu se používá opět tlaková hadice na vodu 1/3“, do které je z jednoho konce za tepla nasunutá upravená plastová injekční stříkačka (tentokráte 2 ml) a na druhém konci část gumové hadice s koncovkou k připojení na ventilek autoduše – obr. 3b.

Jako kompresor s tichým chodem byla vyzkoušena vývěva s keramickou membránou (výrobce KNF, typ N022 AN.18), která takovéto použití umožňuje a která byla doplněna pro přívod vzduchu k siréně plastovou hadičkou na benzin (prodává se v mototechně) o vnitřním průměru 6 mm a délce 3 m (větší délka hadičky účinně tlumí pulzaci proudícího vzduchu). Hadička je na aktivním konci vsunuta do injekční stříkačky 2 ml (těsně) a zajištěna sponou – obr. 3c a 7.

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 7  Detail spojení plastové hadičky s injekční stříkačkou pomocí spony

Obr. 7  Detail spojení plastové hadičky s injekční stříkačkou pomocí spony

Provádíme-li demonstraci funkce Seebeckovy sirény pro větší počet posluchačů, můžeme zvuk zesílit pomocí mikrofonu, který připevníme např. na Bunsenův stojan s odpruženou podložkou (mikrofon umístíme nejlépe před sirénu a proudící vzduch přivádíme zezadu) – obr. 8.

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 8  Snímání generovaných tónů mikrofonem na odpruženém stojanu

Obr. 8  Snímání generovaných tónů mikrofonem na odpruženém stojanu

Nebo použijeme dvojici mikrofonů, což nám zajistí lepší pokrytí aktivní plochy sirény a při použití stereofonního zesilovače také prostorovou lokalizaci výšky tónu (horní mikrofon – pravý kanál zesilovače – nižší tóny, spodní mikrofon – levý kanál zesilovače – vyšší tóny). K zesílení a reprodukci signálu z mikrofonu bylo použito školního zesilovače Tesla SP103 s dvojicí reproduktorů Raveland HBB 1013 – obr. 9.

Jan Hrdý  : Seebeckova siréna – tradiční i netradiční  - Obr. 9 Celkový pohled na demonstrační aparaturu v chodu

Obr. 9 Celkový pohled na demonstrační aparaturu v chodu

Netradičním způsobem využití Seebeckovy sirény je fotoelektrické snímání generovaných kmitů, např. s využitím klasického fototranzistoru Tesla KP102 nebo moderního infračerveného fototranzistoru L53P3BT (lp = 940 nm) při současné osvětlení sirény (z opačné strany, než je snímač) kapesní baterkou nebo laserovým ukazovátkem.

Použitá Seebeckova siréna je tvořena kotoučem o průměru 290 mm se skupinami otvorů, které jsou pravidelně uspořádány do devíti soustředných kružnic. Počty otvorů na jednotlivých kruhových drahách jsou 8-16-24-32-40-48-56-64-72. V hudební teorii uvažujeme nejčastěji tři základní systémy ladění hudebních nástrojů [3] – tab. 1. Jednotlivé stupně uvažované stupnice jsou označeny římskými číslicemi.

Tab. 1  Nejběžnější způsoby ladění hudebních nástrojů

Stupeň

Příklad

Pythagorejské

Rovnoměrně

Přirozené

(durový)

(c dur)

ladění

temperované ladění

ladění

I.

c

1

1,000000

1,000000

1

1,000000

II.

d

9/8

1,125000

1,122462

9/8

1,125000

III.

e

81/64

1,265625

1,259921

5/4

1,250000

IV.

f

4/3

1,333333

1,334840

4/3

1,333333

V.

g

3/2

1,500000

1,498307

3/2

1,500000

VI.

a

27/16

1,687500

1,681793

5/3

1,666667

VII.

h

243/128

1,898438

1,887749

15/8

1,875000

VIII.

c1

2

2,000000

2,000000

2

2,000000

Uvažujeme-li přirozené ladění, potom pomocí použité Seebeckovy sirény můžeme realizovat následující fragmenty durových stupnic – tab. 2. Pomocí uvedené tabulky můžeme vybrat vhodné melodie pro demonstraci funkce sirény, jejíž velkou výhodou je, že se nedá rozladit (počty otvorů jsou pevně dány od výroby). Absolutní výška tónů se dá snadno regulovat počtem otáček kotouče sirény (napájecím napětím elektromotoru).

Tab. 2  Využitelnost použité Seebeckovy sirény v hudební akustice

Pořadové číslo

Počet

Fragmenty durových stupnic v přirozeném ladění

kruhové dráhy

otvorů

(hodnoty označené hvězdičkou jsou jen přibližné)

1

8

I.

 

 

 

 

 

 

 

2

16

VIII.

I.

 

 

 

 

 

 

3

24

 

V.

I.

 

 

 

 

 

4

32

 

VIII.

IV.

I.

 

 

 

 

5

40

 

 

VI.

III.

I.

 

 

 

6

48

 

 

VIII.

V.

-

I.

 

 

7

56

 

 

 

-

-

-

I.

 

8

64

 

 

 

VIII.

* IV.

IV.

* II.

I.

9

72

 

 

 

 

* VII.

V.

* III.

II.

Na školách je také poměrně rozšířena Seebeckova siréna, která má jiné počty otvorů na kruhových drahách (24-27-30-32-36-40-45-48), než siréna použitá v tomto příspěvku. Výhodou této sirény je skutečnost, že přímo generuje (přesně) všechny tóny durové stupnice v přirozeném ladění [1], jak je možné se snadno přesvědčit porovnáním relativních výšek jednotlivých tónů s údaji v tab. 1.

Literatura

[1] Kašpar,E. – Vachek,J.: Pokusy z fyziky na středních školách, I. díl. SPN,Praha 1967.

[2] Žouželka,J.: Praktikum školních pokusů z fyziky I. Vydavatelství UP v Olomouc, Olomouc 1993.

[3] Sýkora,R. – Krutílek,F. – Včelař,J.: Elektronické hudební nástroje a jejichobvody. SNTL, Praha 1981.

Veletrh 11