Popis pokusu: Demonstrátor rozdá mezi diváky několik vidliček různých typů (aluminiové, alpakové, ocelové) a vyzve je, aby si zkusili mentální ohýbání, tak známé z televize. Pak vidličky sebere (nikomu z diváků se pokus nezdaří) a vybere si náhodně jednu. Slabým třením dvěma prsty vyvolá postupně rostoucí deformaci, která může vést až k ohnutí honí části vidličky proti rukojeti o 180°.
Komentář: Tento pokus se daří lépe psychotronicky nadaným osobám s fyzikálním a chemických vzděláním. Znají totiž strukturu kovu a mohou působit na orientace spinů elektronů a tak uvolňovat vazby mezi ionty v krystalové mříži cílevědomě.
Vysvětlení: Z divákům sebraných vidliček si vybere experimentátor tu, kterou měl jeho pomocník, který snahu o deformaci jen předstíral. Tato vidlička (nejvhodnější je kvůli zabarvení alpaková) má totiž nahrazenou část rukojeti olovem. Taková vidlička se vyrobí z nějaké staré, již nepoužívané vidličky, vyříznutím rukojeti v nejužší části v délce asi 3 cm a její náhradou vletovaným olověným válečkem odlitým ve vhodné formě. Olovo je třeba ještě dopilovat a zabrousit tak, aby sledovalo původní linii rukojeti.
Poznámka: Protože olovo velmi rychle oxiduje a jeho šedý zoxidovaný povrch by byl od zbytku vidličky nápadně odlišný, musíme vždy před pokusem olověnou část vyleštit jemným smirkovým papírem.