Zkoumání průběhu magnetických indukčních čar pomocí vertikální magnetky
Pomůcky: Větší plastová nádoba tvaru kvádru, korková zátka, jehla magnet, voda.
Do nádoby, např. do hlubší fotografické misky, nalejeme vodu asi 2 cm pod okraj. Z korkové zátky ukrojíme kolečko asi 0,5 cm silné a protkneme ho osově silnou jehlou 4-5 cm dlouhou. Ta ční nad zátku jen asi 1 cm, delší část je pod korkem. Jehlu zmagnetujeme. Plovák s jehlou položte na hladinu asi doprostřed. Plovák musí volně plavat. Pak vezmeme tyčový magnet, nasměrujte jedním pólem k plováku. Udržujeme ho ve vodorovné poloze a měníme jeho výšku nad stolem. Tak aby jednou ležel přibližně ve stejné výši jako dolní konec jehly a pak ve výšce horního konce. Magnetka na plováku se začne pomalu pohybovat jednou k magnetu, podruhé od něj. Je-li magnet ve stejné výši jako střed magnetky, zůstane magnetka v klidu.
Obr. 1: Magnet v úrovni horního konce magnetky. Plovák se pohyboval rovnoběžně s magnetem a nyní se jeho trajektorie zakřivuje k pólu magnetu.
Plovák umístíme do středu nádoby a magnet k jedné stěně, vodorovně ve výši jednoho konce magnetky, kolmo na její osu. Nyní se magnetka pohybuje nejprve rovnoběžně s magnetem a pak je přitažena k jednomu z pólů. Umístíme plovák do jiného místa a zopakujeme. Magnetka se vždy pohybuje po trajektoriích, které jsou velmi blízké magnetickým indukčním čarám. Velmi zaujme, že magnetka odpuzovaná jedním pólem se nejprve od magnetu vzdaluje a pak přibližuje k druhému pólu.
Literatura:
S. Chaplin, J. Keighley : Focus on physics. Exeter GB, Wheaton 1981, str. 157