Archimedův zákon neplatí

Václav Votruba, Ondřej Sekal, Jan Novák

„Archimédův zákon neplatí“ - slyším často od žáků po probrání tématického celku Archimédův zákon. Žáci ne dost jasně chápou, na čem vlastně závisí vztlaková síla a jak je to s plováním těles. A tak společně hledáme pokusy, které jsou hezké na pohled a ne vždy odpovídají tomu, co od nich očekáváme.

Vznášející se hopík

Asistent do odměrného válce nalije vodu a vhodí hopík. Ten se bude vznášet na hladině. Vysvětlíme, že hustota látky, ze které je hopík, je menší než hustota vody. Proto je vztlaková síla větší než síla gravitační a hopík se vznáší na hladině. Asistent přidrží hopík u dna kouzelnou hůlkou a dolije líh. Vyřkne kouzelnou formuli a hůlku vytáhne. Hopík začne stoupat, ale zastaví se na rozhraní voda – líh. Vysvětlíme, že hustota lihu je menší než hustota látky, ze které je hopík, takže hopík se zastaví na hladině vody.

Neposlušné vejce

Asistent nalije do sklenice vodu. Pak ponoří do vody vejce, které se potopí ke dnu a hladina vody bude nad vejcem, protože průměrná hustota všech látek, ze které se vejce skládá, je větší než hustota kapaliny. Pak do sklenice asistent nalije další kapalinu - slanou vodu. Vejce se začne vznášet a plavat na hladině vody, protože kapalina bude mít větší hustotu než je uvažovaná průměrná hustota

Tančící hrozinky

Do sklenice dáme hrozinky a zalijeme perlivou vodou. Je lépe, když je perlivá voda vychlazená. Na hrozinky se „přilepí“ bublinky oxidu uhličitého. Průměrná hustota látek tvořících takto vzniklé těleso má menší hustotu než je hustota vody a celá soustava stoupá vzhůru. Na hladině bublinka praskne a hrozinka klesá ke dnu.

Mix

Do nádoby nalijeme med, vodu, olej a vložíme korálek, kostku ze stavebnice, bobulku hroznového vína a kousek korku.

Podle hustoty látek, ze kterých jsou vhozená tělesa, se tělesa v kapalině rozmístí. Je možné i celou soustavu protřepat a vše se vrátí do původního stavu.

Literatura

[1] Chytilová, M.: Žákovské předsudky ve fyzice. MFI, roč.4 (1994 - 95) č. 10, str. 487.