S obavami jsme se na počátku letošního roku pustili do přípravy Veletrhu nápadů učitelů fyziky 2 v Plzni. Bylo jen přirozené očekávat, že zatímco v roce 1996 mohli učitelé prezentovat svoje nápady ze všech minulých let, nyní budou moci využít pouze námětů z posledního roku. Protože se nám nepodařilo získat žádné finanční prostředky na podporu akce ani z MŠMT, ani z JČMF, byla situace napjatá i v rozpočtu semináře a museli jsme proti minulému roku zvýšit vložné. Po počátečním váhání a po prodloužení termínu přihlášek se však přihlásilo na 170 účastníků semináře. Snad to způsobila i naše chyba v pozdním odeslání materiálů, které umožňovaly zaplacení vložného, snad to způsobily i škrty v rozpočtu, že na Veletrh 2 přijelo „jen“ 155 zájemců. Posluchárna pro tak velký počet lidí v budově, ve které je lokalizována katedra obecné fyziky, není, proto jsme museli využít auly, která však pro prezentaci pokusů není příliš vhodná. Viditelnost jsme se proto snažili zlepšit použitím CCD kamery ve spojení s televizorem s velkou obrazovkou. Použití projekční televize jsme museli vyloučit pro nutnost přitemnění místnosti, které by zvláště v horkém čtvrtku nebylo příjemné.
Můžeme jen vyjádřit obdiv a poděkování všem těm, kteří o své práci přemýšlejí, snaží se ji vylepšit a dokážou své myšlenky a nápady nezištně předávat ostatním. Děkujeme i všem ostatním, kteří vydrželi pokusy sledovat až do pátečního odpoledne. Poděkování patří i výrobcům a distributorům učebních pomůcek, kteří umožnili seznámení učitelů s novými učebními pomůckami a kteří přispěli finančně i věcnými dary k příjemnějšímu průběhu Veletrhu. Překvapivý zájem o Veletrh projevily i sdělovací prostředky (Český rozhlas, televize Nova a Premiéra, Plzeňský deník) a můžeme jen doufat, že nám tyto prostředky pomohou v propagaci fyziky.
vybráno z úvodu ke sborníku: KOF FPE ZČU Plzeň, 16. 9. 1997
Vážený pane doktore,
děkuji Vám a Vaším prostřednictvím i ostatním pracovníkům Vaší katedry za velice příjemně strávený konec měsíce srpna na Veletrhu nápadů. Přál bych všem, kteří si stěžují na učitele, vidět v pátek 29. srpna zaplněnou aulu pedagogické fakulty a dospělé lidi, jak si pískají na píšťalky (dneska už si pískají i děti naší školy).
Odjížděl jsem do Prahy s hlavou plnou nápadů jak udělat fyziku na naší škole zajímavější. A snad bude více dětí, pro které nebude fyzika otravným předmětem.
Václav Votruba
Vážení kolegové,
po loňských zkušenostech z Veletrhu nápadů učitelů fyziky jsem se s nadšením přihlásila na Veletrh II a nebyla jsem zklamána. Vše, co jsem tam viděla a slyšela, bylo pro mne velkým přínosem. Na našem mladém gymnáziu, kde teprve zařizujeme kabinet fyziky, využiji řadu námětů pro pokusy s jednoduchými prostředky
Výstavka učebních pomůcek mi zase pomohla zorientovat se v nabídce na našem trhu a naplánovat dovybavení kabinetu fyziky.
Děkuji pořadatelům a doufám, že podobná akce se bude opakovat.
Mgr. Jiřina Cvachová
Vážení organizátoři Veletrhu nápadů učitelů fyziky II,
chtěla bych Vám těmito řádky poděkovat, že jsem se mohla zúčastnit této akce, ačkoliv jsem fyziku nestudovala a jsem tudíž v tomto oboru laik. Přesto ve své práci s dětmi mladšího školního věku a v zájmových činnostech dětí využívám jednoduché pokusy z fyziky.
Moje vlastní zkušenosti základní a střední školy byly takové, že jsem se sice vždy všemu ve fyzice naučila, ale jevy jsem často nepochopila. Možná to bylo proto, že si nepamatuji, že bychom experimentovali, dělali zajímavé pokusy.
Po narození vlastních dětí a při vysvětlování různých zákonitostí a jevů, při nalézání odpovědí na jejich „proč?“ jsem objevila, jakou moc a sílu má pokus. Nejdříve jsem využívala jednoduché pokusy malých debrujárů, posléze našla další literaturu, načerpala zkušenosti nadšených pedagogů… a teď už několik roků s dětmi II. stupně ZŠ a v Klubu mladých debrujárů stále experimentujeme, objevujeme a hrajeme si s fyzikou.
Tato činnost se mi osvědčila i při práci s integrovanými dětmi se speciálními poruchami učení. Umožňuje jim totiž vymanit se z pocitu podprůměrnosti (jednoduchý pokus vyjde, či se nepovede stejně tak tomu nejlepšímu jako tomu méně školně úspěšnému).
Nebudu dále zdržovat svými úvahami, na závěr chci podotknout, že kdyby všichni učitelé fyziky a vysokoškolští učitelé, kteří připravují budoucí fyzikáře, byli takoví jako ti, co se zúčastnili semináře, pak by možná fyzika nemusela stát na okraji zájmu mládeže, jak na semináři zaznělo. Ještě jednou děkuji za zdařilou organizaci, příjemnou atmosféru a za to, že i já laik jsem si mohla odnést spoustu nápadů, seznámit se se spoustou „nadšenců“ a snad i to, že fyzikální přípravka (jak zněl název i jednoho příspěvku) není tak úplně marná.
Jaroslava Pachlová