Příspěvek se věnuje vzniku aerodynamického vztlaku a jeho vysvětlení pomocí Newtonových pohybových zákonů. Tímto výkladem se zamezí nesrovnalostem a úskalím spojených s použitím Bernoulliovy rovnice. V další části je popsán let ptáků a hmyzu. Při popisu letu hmyzu jsou komentovány příčiny odlišností mezi malými a velkými letci.
Nejefektnější demonstrace stojatého vlnění v plynu a možná jedna z nejefektnějších demonstrací ve fyzice vůbec, je stojaté vlnění na Rubensově trubici. Poněkud méně experimentálně náročná, ale také méně efektní, je demonstrace stojatého vlnění pomocí Kundtovy trubice. Kundtova trubice zobrazuje stojaté vlnění „otiskem“ kmitajícího vzduchu do vhodného granulárního materiálu, Rubensova trubice zobrazuje akustický tlak pomocí plamínků hořícího plynu unikajícího z řady malých otvorů podél trubice. V obou případech mohou zvídavější žáci objevit jevy, jejichž interpretace není jednoduchá a které byly svého času předmětem diskuse známých fyziků v odborných časopisech. S postupem doby se na závěry tehdejší diskuse, zdá se, poněkud zapomnělo a příslušné práce jsou málo citovány. Cílem článku je tuto oblast připomenout a doplnit o některé experimentální zkušenosti autora.
S pomocí dvou trubiček od toaletního papíru (jedna upravena do tvaru půlválce) navlečených na niti a fénu či vlastního dechu je demonstrováno obtékání těles a princip létání.
Autor uvádí sérii pokusů, při kterých používá jednak celou roli toaletního papíru, ale především papírovou trubičku, na které je papír namotán. Je uvedeno celkem 20 experimentů z různých oblastí fyziky.
S pomocí dvou trubiček od toaletního papíru (jedna upravena do tvaru půlválce) navlečených na niti a fénu či vlastního dechu je demonstrováno obtékání těles a princip létání.